Něco na tom bude. Občas, když se z posledních sil hrabu ze zahrady a klopím do hlavy brufen, závidím těm, co mají kolem domu jen beton a říkám si, že trávník by byl mnohem jednodušší a že se na všechnu tu dřinu můžu vykašlat. Pak zabere prášek a já znovu plánuji, kam co zasadím, kde ořežu, co nového vyseji...
Prostě jsem ztracený případ