A to bylo v době, kdy ještě nebyly rozšířené mobilní telefony, takže bych si těžko zavolala pomoc pěkně z bezpečí auta.
Já kdysi vozívala syna k autobusu, který vyjížděl ze sousední vesnice. Jezdil brzy ráno, já pak ještě zalehla, tak jsem jezdila v noční košili, v zimě jsem přes ni měla bundu. Občas mě napadlo, co bych dělala, kdybych nabourala nebo jen auto odmítlo dál jet. A to bylo v době, kdy ještě nebyly rozšířené mobilní telefony, takže bych si těžko zavolala pomoc pěkně z bezpečí auta.
Ale těší mě, že nejsem zdaleka jediná, kdo podobné blbiny dělá (dělal).