.
Naše máma na stáří vzpomínala často na dobu kdy hospodařili jako sedláci a na začátku kolektivizace, kdy většina práce na polích byla ruční, vzájemná výpomoc, najímání lidí na sezonní práce apod., nadřeli se šíleně, ale zažili při tom také spoustu legrace a mimo jiné ... právě to nedávno povídali starší kluci - táta a strejda Tonině, když měla problém jít se na prochajdě vyčůrat ... selky nosily dlouhé sukně, u nás se říkalo "šorány" a pravděpodobně kalhotky nee a nějaké odbíhání do lesa nebo kamkoliv nebylo možné, taky chlapi kolem a děti a tak čůrali při práci ve stoje a komentovaly ty starší: "Zase mi utekla sodúvka."
Jakékoliv pití s příchutí bylo sodovka - sodúvka. Maminka když sem přišla po válce jakožto městská holka prošlá "totalainzacem" ve fabrice s Německu z toho byla pěkně vykulená. A samozřejmě nejen z toho, všechno hospodaření a život na dědině pro ni bylo .
Omlouvám se za delší výklad, tak nějak jsem potřebovala sdělit.