Tak to teda ne!
Oni jsou, milej Khon, barovej povaleč?
Na moje bankovky zchystali pěknou léč –
prej jak budu platit, vykliděj židličku.
(A předtím snídani. Zřejmě na vidličku.)
Prej abych s pozváním neměl čistou ztrátu,
poctivě napůl dělej se o útratu.
To byl teda dobrej fór, málem jsem věřil -
celou věc kdybych logicky neprověřil.
Nepěkné věci zjistil jsem o nich totiž,
co jsou zač skutečně, v tom zdá se být potíž!
Oni jsou družnej, sedmilhář, básník, bohém!
Rychle bych zlaťákům dal poslední sbohem.