Moje babička (1912-1996) taky říkávala, že se má dobře, že je jí hamba to říkat před těmi, co si pořád stěžují. Důchod měla malý, ale byla zvyklá žít celý život skromně, tak byla spokojená, že má střechu nad hlavou a co do pusy. Neměla přehnané nároky a moc dobře si pamatovala, že bývalo mnohem hůř.