Sloky
Žít krásu,vášeň,hnus,toť ve své krvi koupat
se večně zestárlý a věčně omlazen.
K jakýmsi výšinám a do propastí stoupat,
vždy vítat perletí se šedou dnící den.... ¨¨
Mysliti na místa,jež slunce vyhledává,
na oči líbezné zažehlé dušemi,
na hlasy zastřené , v nichž touha nedočkavá
se cudně zajíká jarními vůněmi....
Co krve zmarněno,nevrátí moudrost zralá.
Však touhou po klidu se srdce zalívá.
A byla-li tvá víra skeptická a malá.....
pták štěstí v chvíli jednu přec ti zazpívá..... {Zápasy a osudy 1910}
To nejlepší z poezie 19.století