Já se přiznám, že už snad stokrát při mně stáli všichni svatí, páč jsem couvala (podle zrcátek, díky mé krční páteři) a něco mi říká - brzdi. No a za mnou nějaká překážka, co nebyla v zrcátkách vidět. Naposled jsem vyjížděla z kolmého stání, couvám a v poslední chvíli blik... kretén si stoupnul podél přímo za mě, bílé auto, slunce pálilo rovnou skrz něj, náměstí máme povápněné, takže nebyl vůbec vidět.
Jo, nedávno jsem skutečně nacouvala u Tesca do takovýho toho kolíku. Je tam mezi řadama strašně úzká ulička, tak couvám fakt hodně opatrně a pomaličku. A jak jsem se zároveň otáčela, tak ten kolík byl pořád schovaný za sloupkem zadního okna. Ani když jsem narazila, tak jsem netušila, co tam vlastně je.