Na pověry taky moc nedám. Přesto ale vždy zaťukám.
Pamatuju, že na základce jsme některým "věřili" a když nám přeběhla černá kočka přes cestu, udělali jsme 3 kroky dozadu, aby se to jako anulovalo. Nešlapali jsme na kanály - a teď nevím jestli hranaté, nebo kulaté. Když nám vypadla řasa, dali jsme si ji na krk a něco si přáli. Ptali se v kterym uchu nám píská. Atd, atd. ...