ještě že ho máte, no co kdyby ne...
Já občas vyjímečně. Něco přes dvacet, měla jsem ráno jet za budoucím manželem, na gauči ležel sbalený batoh a já uprostřed noci vstala s tím, že O. spí na gauči a šla ho přikrýt dekou, u úvahy, který konec je hlava, jsem se probrala.
Holka přišla pozdě a omylem jsme jí nechali klíč v zámku, zavolala svému otci na mobil a ten jí odmítl zajít odemknout s tím, že není doma, že je u Michalců (známí, cca 250 km daleko). Když ho ujistila, že má auto před domem, tak se probral.