Anavi můžu říct,že dospívání dětí je nejen složité pro ně a pro nás,ale je to především o veliké trpělivosti nás rodičů.Jsem rozvedená.V současné době jsem vlastně na problémy spojené s dospíváním syna sama.Mám ještě jednoho syna.Je mu třináct a má vzácné onemocnění Enchondromatosis,je to nevyléčitelná nemoc kostí.Ma za sebou třináct operací na ortopedii v Praze a v současné době jezdíme do Brna.Kolik jich má ještš před sebou nikdo neví.No a pak,aby toho nebylo málo,mám ještě a vlastně konečně po dvou synech dcerku.Jmenuje se Amálka,za měsíc jí bude pět let a je to moje sluníčko,která mi dodává sílu jít tím mým podivným osudem dál.Sice mi občas síly na pubertou postiženého syna ubývají,ale neustupuji.Často mu říkám,že od něho chci jen,aby chodil upravený,chodil do školy a slušně se choval.Myslím,že po něm nechci moc,ale mu dělá opravdu problém tyto tři zásady dodržovat.