Anavi napsal(a): ------------------------------------------------------- > Tak honem pište - že v tom nejsem sama??? :)Jak to > řešíte?Učitelky radí po dobrém, kámošky se téměř > do jedné shodnou: řezat, řezat, řezat! (píšu s > trochou nadsázky, nevolejte hned sociálku > ).Včera jsme o tom kecaly několik hodin s > kamarádkami, že i ty nejklidnější z nás prostě po > čase vypění a stejně ty děti seřvem a nemáme moc > sílu na ty "dobrácké" metody. Na druhou stranu - > mě naši taky nešetřili a nemám pocit,že bych jim > to měla za zlé a že bychom měli špatný vztah. > Naopak! Takže - co si o tom myslíte vy?
Než jsem měla děti, byla jsem klidná, vyrovnaná žena.
Po 11 letech mateřství jsem docela nervák.
No jo, lidi se mění okolnostmi.
Po dobrém všchno nejde, a na kluky občas vztáhnu ruku. Ale nikdy jsem jim opravdu neublížila.
Ikdyž mám chvíle, kdy bych je roztrhala na kousíčky! 
Ale jsou ještě celí, rtak asi zvítězila mateřská láska. 