Přiznám se, že jsem si před dětmi servítky nebrala, ale nikdy (alespoň přede mnou a před rodinnými příslušníky) sprostě nemluvily. Prostě jsem jim řekla, že sprostě mluvit nebudou, dokud si nebudou vydělávat a dokud budou bydlet u nás doma, že to můžu jenom já, protože jsem šéf domácnosti. Nějak to vzaly a nemluvily. Jestli to bylo proto, že respektovaly mé rozhodnutí nebo proto, že ta slova znaly, to opravdu nevím, ale u nás to fungovalo
Je ovšem pravda, že za komančů jsme jezdili do NDR k moři a protože tam byla voda, jako led a já stále marodila s vaječníkama, jezdili jsme na nuda pláž a děti braly nahotu, jako samozřejmost a nebyly z nahých zadků nijak rozhozeny. Možná, že je to stejné?