Příběh zlomeného srdce.
K. mudruje nad šálkem ranní melty:
"... už k nám nechodí si se mnou modelovat. Má svou vlastní modelínu. Co mám dělat?
Křičet? Na celé kolo? Nebo tancovat?"
Po chvilce přemýšlení odpovídám: "Tanči."
Také pauza, až:
"Nemůžu tančit, když piji kávu."