Fakt je, že ve věku mé dcery bylo vypletí mámina záhonku pro mne utrpení. Dnes je to jiné, dělám přece na svém, že. Třeba to dceru také jednou chytne.
A další věc, co jsem si vzpomněla. Máma mívala příšerná rána. Vstala a už nás všechny seřvávala...za binec, za to, že pozdě vstáváme, za neutřený prach atd. Říkala jsem si tehdy, že taková nebudu. Prdíčky, už je to tu!!! Sice jsem lehký odvárek, ale rodina už se chechtá, že jsem celá máma.