Včera jsem sledovala Víkend, kde byl mimo jiné příspěvek o autistickém chlapci. Jelikož jsem se o toto "postižení" či jak to nazvat, nikdy nezajímala blíže a tuto diagnozu znám obecně jen z filmu Rain Man, překvapilo mě nejen, jak jsou pro tyto děti důležité jisté rituály, ale hlavně to, že to dítě třeba svou matku vnímá jako věc, později jako ZNÁMOU věc a až po dlouhé době je schopen tu "věc" identifikovat třeba na ulici jako jemu povědomou .
Moje spolužačka má dítě s autismem, ale mluví o tom ve smyslu, že je to "trochu komplikovanější" dítě. Po včerejšku jí tedy skládám pomyslnou poklonu, protože k tomuto mají ještě jedno dítě starší a plánují třetí.