Já asi měla štěstí na homeopatičku - lékařku, nejmladší měl alergie snad na úplně vše - hlavně všechno, co bylo u nás - peří, seno, chlupy, vítr (tady prach, co vítr víří) - astmatik - kolem pátého roku věku, děsivé situace, kdy vedle vás není dítě, ale pískací panáček, který se téměř dusí a modrá, taky zápal plic díky snad tomu, jako předškolák do školky nemohl - mimo to neustále bronchytidy, laryngitidy - náhodou jsem na ni nějak tak na ni narazila a říkala si, neuškodí, když pomůže bude dobře - možná souhra náhod, možná víra tvá tě uzdravuje, netuším, pomohlo - prvních 14 dnů bylo skutečně krutých, zhoršený stav (paní Dr. na to upozormila, neděsila jsem se tedy) - klukovi je 35, alergie nemá (ťuky, ťuk, klepy klep, snad to vydrží).