.
Konec byl to nejlepší, tedy hlavně to, co bavilo mě, jak jinak :). Hádání slova podle po celou soutěž sbíraných indicií a nápověd od otce Fury, když mysleli, že uhádli, rozestavili se na ty písmenné značky a na vyměřený čas se buď otevřela brána a vysypaly zlaté dukáty nebo ne :).
Jedním z úkolů bylo i hledání schránky s indicíí při skládání "puzzle" nebo něčeho takového, prostě hlavolam na zemi - tak dlouho se dílky posouvaly, až pokud byl vyřešen správně, se odhalila ta dlaždice, pod níž se ukrývala schránka s indicií.
Strkání tlapek mezi havěť by se dle mého dalo nahradit třeba aspoň tím, že v nádobách budou "známé neznámé" věci, něco jako když se dělá seznámení se světem nevidomých formou dotekových instalací, však určo víš, co myslím, Libi.
Pak ještě nějaké chození po laně by šlo, to lze dát i nízko po nádvoří, nemusí to být přece natažené nad skutečnou propastí - délka nějaká rozumně zvládnutelná, prostě něco jak klasika ze dvou lan nad řekou. No a když přejde, má schránku na druhém konci, když ne, nemá.
Víc mě zatím nenapadlo.
Chudák Choustník .