Eli, já jsem typ, co jsem moc ráda sama... možná proto, že se mi to moc často neděje... takže pro mě je vlastně odměnou, když jsem sama doma, můžu si vlastně dělat, co chci, nemusím vařit (to nemusím ani tak, ale mám to ráda, takže to dělám-ráda jím s celou rodinou, ale občas je fajn si od toho odpočinout).
Dokážu půl hodiny pozorovat včely na trvalkách, ptáky na pítku, jen tak koukat do zahrady a přemýšlet, co tomu ještě chybí k dokonalosti (pro mě, ne k té obecné :)). A tím pádem čas letí a na nudu není čas...
Kamarádka, která zůstala sama doma, protože partner s dětmi odjeli na noc ke známým, mi po hodině samoty volala, že se asi zblázní, že ji chybí ten ruch, ten hluk a že brečí, protože jí všichni chyběj... to se mi teda přiznám neděje... já se téměř leknu, když slyším zarachocení klíče v zámku, že už ten čas samoty utekl 
babkaela napsal(a):
Dovolená ? co to vlastně je .... pro mne by byla nejlepší, kdyby všíchni vyrazili do někam a mne nechali samotnou se zvířaty a zahradou ... ovšem představa, že by se mi mohlo tohle přihodit nafurt ... ach jo, raději ne ....
Nováčkové se svými reklamními oznámeními ať jsou NAFURT někam ... já vyrazím jako už mnoho let "na maltu", možná i nohy dovolí "Pod hory" a taky s Tončou na prochajdu "Na písky" (názvy jednotlivých území v našem katastru).
Mám dovču každý den ... tak půl hodky ... s cigárou (pokud zrovna neobjevím něco, co je potřeba odstranit, vyvázat ...) v naší zahradě ... naposledy předevčírem jsem sledovala v protislunečním světle (škoda, neměla jsem brejle ani foťák) mrňavého pavoučka jak spřádal pavučinu, zážitek na zbytek života, pavouček v tomhle osvětlení byl zlatý, nová, ještě vlhká vlákna opalizovala duhovými barvami