Poslední, rozlučkové, zastavení. Krásný den, ale vál ten den mistrál, pro toto město naprosto typický. Pro neznalé, mistrál je vítr jak prase. Nebyl studený, ale protivný. Vářil všemožně prach, a ba co víc, především pyly všeho kvetoucího. Bylo to město kýchalů. Kýchal kde kdo, bez rozdílu jazyka, vyznání i pohlaví. Občasný štěkot kýchajích, byl všudypřítomný . Ale historické město opravdu překrásné. Aby ne když svého času zde pobývalo cca 70 let papežský dvůr. Papežský palác je viditelný z velké dálky. A je to mohutná impozantní stavba. Měli jsem štěstí že v té době byla otevřena papežská zahrada, která je za normálních okolností zavřená. Pro svoji slovutnost, byl Avignon obšancován už celkem velkými davy turistů. To je něco na mě !!!! Bohužel před nimi se člověk nikam neschová. Ale když jsme zašli poněkud bokem ode všech lákadel, stánků, obchůdků, našla se i místa kde prošlo sotva pár lidí. A za menší obolus nám zapózoval i zdejší heligonový producent ..... A taky jsme zde nakoupili plnou tašku sýrů. Lidi ten smrad byl děsný, ale ta lahodná chuť . Povinně jsme je museli dávat do zavazadlového prostoru, a řidiči si to ohlídali aby neproklouzl ani drobeček.