Tak my máme teda jednu jedinou hromádku, ze které platíme vše a oba si s rozumem bereme na svoje potřeby a koníčky. Vzhledem k tomu, že jsme oba celkem nenároční, tak to funguje.
Občas sice řešíme - kde jsou ty peníze, co jsem vybral - v botníku, děti potřebovaly boty ...atd. ale celkem ok.
Velkou výhodou je fakt, že manžel nakupuje potraviny (já nemám kde se cestou z práce zastavit) a tak ví zač je toho loket. Ze stejného důvodu občas nakupuje i oblečení a boty dětem (on to zařídí cestou z práce, jeho i potomka to stojí 20 minut času - zatímco já bych přijela o hodinu a půl později), takže si nepředstavuje, že seženu boty za hubičku.