Což o to, zabíhala bych, až bych brečela, ale spíš ho zabíhá manžel. Mně bolé huba, mluvit nemůžu (což je myslím ceněno), ale i otočení hlavou, či nedejbože sklonit hlavu, je utrpení boží. Navíc jsem (asi) po těch atb docela zrušená - motám se, pořád spím. Takže jsem horko těžko umyla pár okurek, nakrájela nějakou tu zeleninu na ozdobu, naplnila devět sklenic, zapla a odpadla na zbytek dne. Lák jsem uvařila den předem. Poctivě, co hodinu stříkačkou vystříkávám ďouru po zubu kysličníkem a pak heřmánkem. Na bolest si neberu, bojím se tím cpát. Čím se cpu, je meloun. Ten nemusím ani kousat, je dobrý a nesnaží se usadit v ďouře.
--
Jestlipak jdou zavařit nějak i bylinky na zimu, kromě sušení? Mám dost máty, tymiánu a nějaké oregano. ráda bych je ostříhala, dokud jsou pěkné, ale sušení v našem domě znamená, že dvě třetiny budou bylinky a třetina nalítané chlupy od zvířat