Hanule, já jsem taková, že mě vždy přepadne nadšení, začnu sbírat a ve chvíli, kdy už se ten přísun začíná hodně zužovat, tak mě to přestane bavit 
. Jakože sehnat prvních dvěstě ubrousků byla brnkačka, jenže pak už to známí přestali nosit, já už měla všechny, na které jsem narazila v obchodě - no za socíku to celkem nebyl problém, když bylo asi pět druhů :), dneska bych se teprve mohla rozvášnit, holky dekupážovací by mohly vyprávět :).
Pohledy se zvířaty jsem vyměňovala mezinárodně, pár let jsem si kvůli tomu dopisovala se sběratelkou ze Sojuzu a asi rok s Maďarkou, jo a taky s klukem z Polska. Jo, a jinak jsem normální. 