Naše Betynka se nebála, jako že by někam zalejzala, ale při každé ráně běhala k oknům, ke zdroji hluku a štěkala a hledala útočníka. Zavazovala jsem jí uši šátkem a vycpávala plínama a pouštěla nahlas muziku. Trochu to zabíralo.
Nynější Beníček je naštěstí pohodář a i kočky jsou v klidu.