Myslela jsem , že tu takovou diskusi máme, ale nenašla jsem, JitkaU našla velice zajímavé pojednání a tak vám ho sem nakopíruju, věřím , že tohle téma bude hodně diskutované je tozáklad našeho konání :-)
Ohledně dusíkatého vápna - to, že vzniká jeho rozkladem kyanid, je omyl, je to nějaká jiná chemikálie, nejedovatá, ale ono je to celé jen nějaká bublina, hlavně - není tak prospěšné a desinfikující, jak se všude uvádí. účinkuje snad jen přímým dotykem na nějaké houbovité organismy, ale bohužel na druho ustranu zase zabíjí žížaly, které půdu obohacují. TAdy toto je dlouhý článek, ale pokud mátečas, přečtěte si to i rozklikněte ten odkaz z mečíkového webu....
"Mýlíte se, příteli, profesí jsem chemik a tak mi jsou tyto otázky velice blízké. "Při reakci dusíkatého vápna s vlhkostí v půdě vznikají mimo jiné kyanidy, které, než se odpaří, nebo než se v půdě změní na další látky, mají drastický účinek na škůdce." (Mimránek, 2003). Tento nesmysl rozšířil mezi mečíkáře předseda Gladirisu a je perfektním potvrzením mé teorie, která říká, že čím naivnější fáma, tím rychleji se šíří a tím delší má trvání. Kdyby hydrolýzou dusíkatého vápna vznikaly kyanidy mělo by to drastický účinek nejen na škůdce, ale na vše živé, včetně člověka. Kyanidy jsou velice prudké jedy (smrtelná dávka pro člověka je 0,2 g) a jejich přítomnost v půdě by znamenala ekologickou katastrofu. Ještě nebezpečnější je kyanovodík, který se z nich uvolňuje působením kyseliny uhličité. K smrti člověka stačí několik vdechů. Ony drastické účinky na škůdce v praxi většinou znamenají 0 - 50% a navíc granulovaná forma hnojiva je podstatně méně účinná než dříve používaná forma prášková. Hydrolýzou dusíkatého vápna nevzniká kyanid, ale kyanamid (H2CN2), který se posléze přeměňuje na močovinu. Zároveň se přítomné pálené vápno (CaO) hydrolyzuje na hydroxid vápenatý, který je postupně neutralizován půdní kyselostí a kyselinou uhličitou za vzniku vápence. Tyto procesy na jaře, kdy je půda ještě studená trvají až 3 týdny a teprve po jejich ukončení je možno bezpečně sázet. U mečíků musíte dusíkaté vápno aplikovat už koncem března, v té době ještě nejsou slimáčci a larvy dvoukřídlých škůdců vylíhlé a drátovci jsou v hloubce mimo dosah účinků. Výsledek je proto nejistý. Pokud však po aplikaci dusíkatého vápna přijde výrazně teplé a vlhké počasí je možné dosáhnout ztrát na škůdcích až 50% i více. Mečíkáři však potřebují chránit nově narůstající hlízu, v té době už účinky jarní aplikace dávno odezněly a použítí dusíkatého vápna v červenci a později znamená riziko popálení kořínků a následné infekce fuzariozy, hlavně však hnojení dusíkem na konci vegetace znamená výrazné zvýšení ztrát při skladování. Doporučenou dávku 30-40 g na m2 nikdy nepřekračujte. Různé šílenosti, které na netu najdete, např. dávka 200 nebo dokonce 800 g na m2 (Seidl, 2003) neberte vážně, před takovými experimenty musím důrazně varovat. Přiznám se, že dusíkaté vápno jsem si koupil jen jednou, abych si ověřil jeho účinky a víc o něm nechci ani slyšet. 3/4 informací v propagačním letáčku jsou vyloženou pohádkou a jen s jednou 1/4 lze souhlasit. Není to žádné univerzální hnojivo pro všechnu zeleninu a ovocné plodiny, ale hnojivo se speciálními účinky určené a vhodné ke speciálním účelům a hlavně s mnoha vedlejšími negativními účinky, o kterých v letáčku nenajdete ani zmínku. Více se dovíte na stránkách Gladirisu v archivu zpravodajů č. 116.
[www.week.cz] - na str. 12, od str. 11 začíná o živinách v půde
Souhlasím s názorem, že bez chemie to někdy nejde, důležité je však to, na kterém místě její používání máte. Většina mečíkářů ji má na prvním místě, u mne je chemie až na místě posledním. Bakteriózy se nikdy nezbavíte, je to přirozená daň přírodě, ale v biologicky aktivní půdě, kde není narušena rovnováha je procento napadení vždy v únosné míře. Odborně se tento jev nazývá supresivita půdy, rovnovážný stav mezi všemi organizmy, kdy žádný patogen není schopen dominovat a tím způsobit plošné škody velkého rozsahu. Pokud tuto přirozenou rovnováhu chemicky narušíte a dusíkaté vápno patří mezi ty nejaktivnější narušitele, lze v důsledku a následně očekávat zhoršení mnoha projevů, i bakteriózy. A pokud jsem měl možnost vidět sklizené hlízy ortodoxních chemiků, výskyt bakteriózy byl u nich vždy podstatně vyšší než u mne, někdy i 50%-ní.
Závěrem bych dodal asi toto, klidně dusíkaté vápno použijte, ale žádné zázraky od něho neočekávejte. Hlavně mějte na paměti, že po odeznění účinků je bezpodmínečně nutné do půdy dodat kompost pro rychlé obnovení mikrobiální činnosti, jinak si jeho opakovaným používáním vyrobíte biologicky mrtvou půdu.