|
čtvrtek 25. dubna, 01:21 Svátek má Marek
|
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Pokojové květiny
hodnocení: 5.00
Diskutujte!
Neroste vaše zelená radost, nebo naopak roste až moc? Sdílejte s ostatními fotky, rady a zkušenosti..
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
zpět do na seznam příspěvků
Příspěvky v diskuzi vyjadřují názory jednotlivých diskutujících. Redakce serveru nemůže ovlivnit jejich obsah.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.
Re: Sladká tráva
Re: Sladká tráva
Re: Sladká tráva
Andoro a fotečka by nebyla ? Ta tráva mě zajímá víc , máme diabetika v rodině.
www.majkaj.webg..
Re: Sladká tráva
Měla jsem, zkoušela, efekt žádný. Mám nasušené listy, ale prostě nesladí, i když v syrovém stavu, když jsem je rozkousala, byly sladké. Nesušenými se mi taky nepodařilo nic osladit. Tak nevím.
Re: Sladká tráva
Fotku se pokusím zítra. Dnes není kdo by fotil
. Tu trávu už jsem kapku ostříhala a usušila, ale zatím jsem nezkoušela nic sladit, když já nic sladkýho nepiju a do buchet mi to příjde takový divný nadrobit trávu
Re: Sladká tráva - Stevia rebaudiana Bertoni
Andora, máš něco takového?
[rostliny.studiogarden.cz]
Stevia rebaudiana Bertoni
(Stévie sladká, stévie cukrová, sladká tráva, medové lístky)
Botanické zařazení
Čtyři výstižná česká pojmenování pro rostlinu s botanickým názvem Stevia rebaudiana Bertoni charakterizují svým domácím označením její významnou vlastnost. Tou je bezesporu výjimečná sladkost, která ji rázem zařadila mezi přední přírodní sladidla. Ale nestala se tolik bádanou, pěstovanou, šlechtěnou a diskutovanou rostlinou jen pouze kvůli tomuto svému zajímavému účinku na chuťové buňky člověka. Ve své původní domovině, kterou jsou Paraguay, Brazílie a Amanbayská hornatina, jí domorodci přisuzovali léčivé účinky, a to už v době, kdy Španělé, Portugalci a jiní dobyvatelé ještě zdaleka nevstoupili na jejich území. Ostatně ti tam jeli hledat úplně jiné poklady. Vysloužila si tedy označení „léčivá bylina". Její podrobnou botanickou charakteristiku najdete v některém atlase léčivých nebo cizokrajných bylin.
Kdyby se nejednalo o mimořádné vnímání pocitu sladkosti v ústech, který po sobě zanechává při požití jen malý kousek lístku stévie, asi by o této sladké trávě v našich končinách věděli pouze zahrádkáři a pěstitelé zajímavých cizokrajných rostlin. Některá zahradnictví nabízejí stévii ve svém sortimentu a uvádějí její charakteristiku a způsob pěstování.
Vydejme se tedy po stopách jedné ze skutečně nejsladších rostlin, kterou ze svého štědrého stolu člověku Matka Příroda nabízí. Stevia rebaudiana Bertoni je právem označována za mimořádný zdroj necukerného sladidla. Komplex sladivých látek obsažený téměř v celé rostlině mimo kořenů, zejména v listech je tvořen několika diterpenickými glykosidy nazývanými souhrnně steviosid. Kromě samotného steviosidu jsou v rostlině obsaženy ještě tyto: rebaudiosid A, jenž je sladší než steviosid 1,3 - 1,5x, rebaudiosid C, D, E, dulkosid B a steviolbiosid. Steviosid se v mnoha zemích na světě používá ke slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past a žvýkaček.
Svými účinky na lidský organizmus se stévie zařadila mezi pomocná alternativní přírodní léčiva. Kam všude se rozšířila, kde ji pěstují v současné době a jakým přínosem je pro lidstvo? Na tyto otázky znají odpověď už dosti dlouhou dobu pěstitelé, šlechtitelé, biochemici, lékaři, farmaceuti, dietologové, propagátoři zdravé výživy, pracovníci potravinářského průmyslu, mnozí uživatelé výtažků stévie a její odpůrci i příznivci.
Z jihoamerického kontinentu, z oblastí kolem řeky Paraná, která protéká územím Brazílie i Paraguaye, byla importována do asijských zemí, kde se především jejímu výzkumu a uvedení na trh věnovali Japonci, Číňané, Indové a Korejci. Později si také našla své místo i v Evropě - v Německu, Bulharsku, Rusku a na Slovensku (Urbanovo) a v mnoha dalších zemích - USA, Thajsko, Vietnam a Filipíny.
Dobře se jí daří v nadmořské výšce od 200 do 600 m, mnohdy roste i na velmi vlhké, ba bahnité půdě, ale úspěšně se začala pěstovat i v hornatějších oblastech. Od dob, kdy se začala pěstovat v Evropě, si zvykla na odlišné podmínky a úspěšně se adaptovala. Jistě nás bude zajímat její vzhled a stručná botanická charakteristika. Stevia rebaudiana Bertoni náleží k čeledi hvězdnicovité - Asteraceae. Dorůstá výšky až půl metru. Její drobné sytě zelené lístečky jsou vstřícné, kopinaté. Jemné úbory bílých květů vytvářejí koncové okolíky. Už na první pohled se jedná o zajímavou rostlinu. Stévie byla původně jednoletou rostlinou, ale různými šlechtitelskými postupy se zařadila mezi víceleté. Je propracována technologie pěstování v jednoletém i ve víceletém cyklu a technologie vegetativního množení pomocí zelených řízků, řízků kořenů, odnoží a dalších vegetativních částí rostlin včetně metody in vitro.
Využití půdy při pěstování stévie je asi dvacetinásobné ve srovnání s cukrovou řepou nebo cukrovou třtinou. Pěstování stévie a produkce steviosidu přináší nemalý národohospodářský efekt, neboť na jednom hektaru porostu stévie - výnos 2 t sušiny, výtěžnost steviosidu 6% - může nahradit minimálně 10 ha porostu cukrové řepy - výnos 30 t.ha-1 s výtěžností cukru 12 % - při již zmíněné úrovni sladivosti steviosidu a cukru, a za podmínek, kde bylo uvažováno reálné minimum u pěstované stévie a optimum u cukrové řepy.
V našich poměrech na zimu usychá a rostlina přezimuje v kořenech se zemitým balem. Zahradníci ji nabízejí už jako hrnkované sazenice. Našla své uplatnění v zahradách, kde jí vyhovuje příjemné polostinné zákoutí, ale také se z ní můžeme těšit i když ji budeme mít v květináči doma.
Na mnoha místech se stévie pěstuje právě kvůli svým velice sladkým lístkům, které sladkostí mnohonásobně předčí řepný či třtinový cukr. Navíc steviosid, tedy ono přírodní sladidlo extrahované ze stévie, vykazuje nulovou energetickou hodnotu. Chutí se neliší od řepného cukru, ale ti, kteří toto sladidlo používají, nemusejí hlídat svoji tělesnou hmotnost. Mnozí lidé s nadváhou naopak sladí výhradně tímto sladidlem, protože tak ukojí svou chuť po sladkostech a na vysokokalorické pamlsky oslazené cukrem nemají chuť.
Američtí indiáni používali lístky stévie nejen k oslazení nápojů a pokrmů, ale znali i jejich léčebné účinky. Mnohem později vědci zjistili, že tato sledovaná populace z kmene indiánů Guarani téměř netrpí kazivostí zubů, takže mohli potvrdit, že stévie dokáže zničit celou řadu nebezpečných bakterií ústní mikroflóry. Při žvýkání i toho nejmenšího lístku vydrží sladká chuť v ústech velice dlouho a člověk pak nemá touhu po jiných energeticky vydatnějších pokrmech a nemá pocit hladu. Což je opět velká výhoda pro lidi, kteří chtějí shodit nějaké to kilo dolů.
Re: Sladká tráva
Stévie sladká - přírodní sladidlo
17.6.2008 Vliv na zdraví člověka
Stevia rebaudiana Bertoni - stévie cukrová, sladká tráva, medové lístky je čisté přírodní sladidlo - steviosid.
Má své příznivce i mezi řadou lékařů, především internistů. Jako potravinový doplněk ho používají špičkoví sportovci, výrobci nízkokalorických potravin, nápojů i hotových pokrmů. Ke kladům tohoto sladidla patří následující poznatky získané v různých zemích světa dlouhodobým užíváním některého z prodávaných výrobků firem, jež se zabývají zpracováním steviosidu.
Jaké jsou tedy jeho klady?
1. Je netoxický.
2. Má nulovou kalorickou hodnotu.
3. Odolává vysokým teplotám a může být použit při vaření a pečení.
4. Při jeho získávání nejsou použity žádné konzervanty nebo umělá barviva.
5. Je rovnocennou, navíc bezpečnou náhradou za umělá sladidla.
6. Neobsahuje karcinogenní nebo umělé látky.
7. Napomáhá bezpečně při kontrole tělesné váhy.
8. Významně pomáhá diabetikům, lidem s kardiovaskulárními chorobami,
lidem s obezitou a pacientům s poruchami metabolizmu.
9. Neovlivňuje negativně hladinu cukru v krvi.
10. Snižuje riziko tvorby zubního kazu.
11. Tlumí chuť na sladkosti, tabákové výrobky a alkohol.
12. Chutí se vyrovná řepnému cukru.
Tímto výčtem jsme zdaleka nevyčerpali vlastnosti výtažků získaných z nadzemních částí stévie. Lékařské a klinické zprávy potvrzují, že stovky přípravků ze stévie jsou netoxické, nekalorické, nekarcinogenní. Lidské tělo tyto glykosidy steviosidů nemění na cukry, které by se ukládaly ve svalech, v buněčných tkáních nebo by nepříznivě ovlivňovaly metabolické pochody.
Některé velké světové firmy vyrábějí ze stévie mnohé přípravky a potravinové doplňky. Nejnovější je počin dvou potravinářských gigantů Cargillu a Coca-Coly. Společným úsilím vyvíjejí přírodní sladidlo ze stévie pod názvem Rebiana. Takže se možná brzy dočkáme Coca-Coly slazené stévií.
V Japonsku, Koreji a Číně je spotřeba výrobků ze steviosidů značná a dosahuje až 90 %. Asiaté stévii používají k přípravě téměř tisícovky pokrmů a v nápojových recepturách. Uplatňují ji rovněž v kuchyňské přípravě ve studené i teplé kuchyni, protože snáší vysoké teploty, aniž by došlo k štěpení účinných látek. Využívají i toho, že jednotlivé látky, které jsou ve stévii obsaženy, jsou mimořádně harmonicky vyvážené. Spotřeba výrobků ze stévie také stoupá v mnoha dalších zemích světa, neboť se uplatnily při léčbě kvasinkových nebo plísňových onemocnění a kožních problémů.
Re: Sladká tráva
Stevie se mi daří pěstovat, pokud máte někdo zájem a jste z Brna, daruji kousky rostlinky na zakořenění. Zakoření ve vodě nebo v květináči bez problémů, jen je třeba je přikrýt igelitovým sáčkem pro zvýšení vlhkosti
Re: Sladká tráva
Pěstovaní sladké trávy je velmi jednoduché, roste jako z vody. Asi před rokem jsem ji koupil u Starkla. Ohledně chuti a srovnání s cukrem, tam bych byl trošku opatrný. Chuť je jako umělé sladidlo, komu vadí chuť umělého sladidla, ten si moc nepochutná a ani ji nebude používat.
Anavi,
. Vyčerpávající odpověď.
Evuša
Re: Sladká tráva
Ahoj Haňulo,
z Brna sice nejsem, ale zájem o sladkou trávu bych měla. Pokoušela jsem se ji dnes sehnat na netu, ale špatně se shání. Mám zálusk i na citrónovou trávu, tak až by se mi trochu rozrostla, tak bych ji pak mohla na oplátku poskytnout zas já. Bohužel přes Brno jezdí jen kámoš (každý týden) ..ale pouze po dálnici. Myslíš, že bys mi ji byla ochotná poslat poštou?..s kouskem namočené vaty v krabičce třeba od tiktaků..myslím, že by to šlo pak poslat i v obálce.
Kdyžtak se mi prosím ozvi na email HE..@seznam.cz
Dík Eva
PS: zaregistrovat sem se mi nepovedlo (nebralo mi to email), tak proto píšu takhle
helena snajdy
Re: Sladká tráva
čtu tady diskuse o stévii, pěstujete ještě?
Re: Maliník sladkolistý (Rubus suavissimus)
Pro zajímavost, stejné využití jako stévie má také malina sladkolistá (Rubus suavissimus) která je navíc oproti stévii mrazuvzdorná. Podle tradiční čínské medicíny se z ní připravuje léčivý nápoj známý jako Sweet tea Tian-cha. Sladkou chuť listů tohoto maliníku zajišťuje malinová verze steviolu zvaná rubusosid.