pátek 19. dubna, 19:45 Svátek má Rostislav
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Moučníky
hodnocení: 5.00
Diskutujte!
Rádi vaříte? Pak je tato sekce to pravé pro vás..
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
Re: Pečení je radost
Zas o jednu dýni míň
Re: Pečení je radost
Re: Pečení je radost
Šlehaná olejová buchta s kávovou příchutí a kousky čokolády
(podle GPS v mobilu 620 m n.m.)
Re: Pečení je radost
Trošku jsem pekla 😁
Re: Pečení je radost
Pěkná trocha ,vypadají velice dobře.
(podle GPS v mobilu 620 m n.m.)
Re: Pečení je radost
Prý byly dobré, teď mám zaděláno na chleba ten ochutnám a jím ráda, koláč nevezmu do pusy, kdybych je osolila nepřijdu na to.
Re: Pečení je radost
Jájo, koláče jsou nádhera. Udivuje mne, jaký je u vás zvyk cukrovat. To tady doma neděláme, pouze slabě. Já sama bez pocukrování. Když si chci koupit, tak taky nesmí být pocukrovaný, jinak nic. Už od mala jsem cukr oklepávala, nebo nejedla.
Re: Pečení je radost
Aleno, to jsme na tom stejně. U nás se nesmí sypat cukrem nic.
(podle GPS v mobilu 620 m n.m.)
Re: Pečení je radost
Já to nejím ani tak ani bez cukrováni. Jsou na prodej a nepocukrovanné nikdo nekoupí, jejich volba
(podle GPS v mobilu 620 m n.m.)
Re: Pečení je radost
Dnešní chleba, jen jsem dala víc vody tak bylo řidší těsto, uvidím jaká bude střídka. Voní až na dvorek už se těšíme až vychladne.
Re: Pečení je radost
Mně přjde líto, že nevidím, jaké ty koláče jsou. Pod cukrem vypadají všechny stejně a přtom je za tím tolk práce.
Stejně to mám s vánočním cukrovím. Líbí se mi, jak je každé jné, ale někdo to všechno prosype cukrem. To si pak říkám, že mohl péct jeden druh a vyšlo by yto nastejno.
No a s těmi chutěmi - já bych si s chutí dala ty koláče i ten chléb (proto bohužel vypadám, jak vypadám).
Re: Pečení je radost
no krásně se Ti povedly... kynuté buchty jsem pořád nějak nedoladila... Láďova sousedka dělá luxusní, ale když se ptám na recept, řekne Prosím Tě, úplně normální, těsto od oka... to "miluju"... takže ty nikdy neupeču . Ona je má nadýchané a dobré i druhý den. Já upeču, čerstvé výborné, ale druhý den je to takový brousek.
Re: Pečení je radost
Anavi, moje buchty taky nejsou a asi nikdy nebudou jako ty, co dělala moje babička. Ona dělala "psaníčka", tedy spojovala je nahoře protilehlými rohy, zůstávala trošku vidět náplň. Nikdy se jí ty spoje neotevíraly, buchty byly takové nižší čtverce, krásně měkké...
Těsto určitě dělala jednodušší, ale mám podezření, že příčinou úspěchu bylo dlouhé hnětení (samozřejmě ručně) těsta.
Ale ona pekla kynuté každý víkend, měla to tedy vychytané. Jiné pečení bylo spíš výjimečné (jako extra sváteční byla litá buchta navrch s čokoládou, ale tu pekla tak 1x za rok). To kynuté bylo spíš kvůli úspoře peněz - těsto levné, náplň z vlastních zdrojů a člověk se tím zasytil. Můj strejda (tedy babičky syn) si bral celý velký koláč, který rozpůlil a ty půlky položl mazáním na sebe a tak odcházel ven a cestou to ukusoval (a celý život byl vysloveně hubený).
Re: Pečení je radost
Já musím s kynutým opatrně, pálí mě po tom žáha , takže to nemůžu péct stále.
Re: Pečení je radost
Anavi, klídek, já se naučila péct kynuté těsto tak nějak po své 50. Do té doby jsem dělala podle zaručených rcp. výsledek byl tak nějak jako u tebe, občas se nedaly sníst ani črstvé. Dnes podle zaručeného rcp. přiměřeně, někdy taky nejsou úplně top. Tam je hodně proměných - kvalita mouky, kvalita tuku, teplota při kynutí (občas překyne - taky špatně), kvalita kvasnic ...
Jája je jednička, stejně jako SPIKE, jooo, ještě Vlaďka pekla luxusní vánočky ... Ono to kynuté zas tak rozdíl není, zda na vánočku nebo koláče. Mám super rcp, dělávám hodové malé koláče opravdu podle rcp. těsto se nenechává kynout, po zadělání a uhnětení se s ním hned pracuje, jenže ... aby byly dobré i druhý den je potřeba po vychladnutí je strčit i s miskou, talířem (podle toho, kolik jich zbyde) do mikrotenu nebo igelit, pytlíku. Nejsou sice potom už křehké, ale takové vláčné ... mám je ráda druhý den.
Re: Pečení je radost
Elenko, moje babička měla velkou kameninovou mísu a tam dávala třeba posvícenské koláčky. Zůstaly krásně měkké.
Já to mívám taky druhý den tužší. Když je musím péct na nějakou akci dopředu, přikrývám je mokrou utěrkou, aby neokoraly. Ale stejně mám nejraději hned teplé z trouby.