Tak já už z kluků šílím, co se týká stravování... Uvařím něco, na co maj chuť, pak snědí dvě lžíce a konec. Starší pravidelně před jídlem hlásí, že se mu chce spát - taková naivní finta, aby nemusel vůbec jíst. Mladší se sice nadšeně chopí náčiní, ale po dvou soustech taky konec. Dřív baštili jak zjednaný aspoň u babiček, teď už ani to ne. Dneska si vymručeli bramborovou kaši a párek. Tak jsem se s tím dělala, i přes svůj, šílený zdravotní stav :(, a oni se toho ani nedotkli!!! Manžel byl na mrtvici, jenže já už nemám sílu je do toho nutit. Tak jsme jim jen řekli, že skončili bonbony a čokolády, na což oni řeknou, že to neva, hlavně, když to nebudou muset dojídat.... Jsem z nich docela hotová. A to byli oba všežravci, ten malej byl vůbec Otesánek, říkali jsme mu : Mámo, já bych jed... :) protože jedl desetkrát denně, cokoli a v jakémkoli množství a tlustej nebyl, protože s jeho energií to v pohodě vyběhal. No a teď tohle. Troufám si říct, že za celej den snědí jeden smetánek k snídani a večer kousek chleba, tím to hasne.
Já teda byla, bohužel, stejná - někdy byl prý výkon (podle slov mý mamky), když do mě dostala hrnek mlíka za den! Takže se mi to asi vrací :(.