Přiznávám, že po prvním stupni jsem tomu nechala nějak volný průběh, byla jsem s klukama většinou sama a do práce jsem dojížděla (manžel byl pracovně 14 dní pryč a 14 dní doma) mám pocit, že je lepší prožít v klidu život a užít siho než se za něčím štvát....Se mnou by se pokrok nepohnul :-) ani o cm