v pět vstával nejmladší, občas i dřív. Takže jsem občas o víkendu brzo ráno naložila zlatíčko, zajela k prameni pro kyselku (bez fronty), cestou domů děťátko usnulo, já ho položila do postýlky vedle stále ještě chrnícího otce mých dětí a měla volno, občas i půl hodiny, než vstávali ti starší.
Přežila jsem.