|
pátek 19. dubna, 21:27 Svátek má Rostislav
|
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Co se jinam nehodí
hodnocení: 4.60
 
Diskutujte!
Je spousta věcí na které tu není chlíveček
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
zpět do na seznam příspěvků
Příspěvky v diskuzi vyjadřují názory jednotlivých diskutujících. Redakce serveru nemůže ovlivnit jejich obsah.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
O kom to asi je?
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
...a trochu býti zadlužen...
...pískat si, jak mi zobák narost...
...nic nezískat, nic neztratit..
O mně?
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Nejdřív jsem vám chtěla napsat, že mi tady v tom děláte bordel, že to je seriózní kulturní okénko, ale je to vlastně svým způsobem rozbor básně, tak proč ne.
Dneska je vedro, tak odlehčený den Jiřího Žáčka
Za pravdu
Za pravdu je různá sazba:
jednou pomník,
jindy vazba.
Kdo ji řekne dřív než včas,
tomu pravda
zlomí vaz.
Čisté ruce
Kdo má ruce vždycky čisté?
Stoprocentní alibisté.
Epitaf přítelkyně všech
Vezměte si příklad
ze mě, prostitutky:
měla jsem svou hrdost -
živily mě skutky.
Nikoho jsem nepodvedla.
A co vy?
K prostituci stačí
krámek se slovy.
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
...ja sa priznam, ze ...mna aj "zabije" - ja osobne poeziu ako taku vlastne ani neviem "citat".
Ale naopak viem ju pocuvat !!! Dobreho recitatora "pocujem" potom este aj po rokoch- desiatkach ...(hm....i ked obcas ma napada , ze ci ma viac neuputalo to ako to hovoril ...ako to co hovoril
)..
Niekedy mi je az luto, ze nemam moznost znovu pocut poeziu v prednese napr. V.Zaborskeho, M.Hubu st.. E.Kristinovej, M. Kralovicovej...atd. ...A uz som tu minule spominala - nedavny neskutocny zazitok ked D.Jamrich recitoval lubostnu basen od L. Novomestskeho...Zato tie niekdajsie "Nedelne chvilky poezie" mali nieco do seba..
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
není to poezie v pravém slova smyslu, ale snad můžu....
Kdysi dávno jsem četla knihu Yvonne Keulsové Matka Davida S. narozeného 3.července 1959. Ta kniha mě velmi oslovila... a v ní byla uvedená tato "báseň", kterou mám vypsanou a už několik let je v mé knihovně:
KAHLIL GIBRAN: Prorok
Žena tisknoucí k hrudi děťátko pravila:
Mluv k nám o našich dětech.
A on řekl:
Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou syny a dcerami touhy po životě.
Přicházejí skrze vás, nejsou však vaši.
A třebaže jsou u vás, nepatří vám.
Smíte jim dávat svou lásku, ne však své myšlení.
Neboť mají své vlastní myšlenky.
Můžete ubytovat jejich těla, nikoli však jejich duše.
Neboť jejich duše dlí v domě zítřků, ¨
který nemůžete navštívit ani ve svých snech.
Můžete se pokusit stát se jim rovni, nesnažte se je však učinit rovné sobě.
Neboť život jde dál, nevrací se, aniž se pozastaví u včerejšků.
Jste luky,
kterými byly vaše děti vystřeleny do života jako živoucí šípy.
Lukostřelec vidí cíl na cestě k nekonečnu
a vší silou vás napíná jako luk, aby šípy letěly rychle a daleko.
Kéž je vám toto napnutí rukou Lukostřelce radostí:
Neboť tak jako On miluje šíp v letu, miluje i luk v jeho stálosti.
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Keri, taky si ráda poslechnu dobrou báseň od dobrého recitátora
Anavi, tu knížku mám taky, je to síla. A vidíš, dát sem tohle, by mě nenapadlo a přitom je to tak výstižný a poučný
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Včera jsem vynechala, protože jsem prospala celej večer
Dneska Jiří Dědeček
Člověk, to zní hrdě
Člověk, to zní hrdě,
on se vozí autem,
tělo si odívá
pravým vikslajvantem.
Jedinej na Zemi,
kterej mluví řečí,
žere vše, co chrochtá,
štěká, bučí, mečí.
Žere taky trávu,
stromy, hlínu, kámen,
aby bylo jasný,
kdo je tady pánem.
Nedá se nic dělat,
je to bytost vyšší.
Člověk, to zní hrdě,
ať to každej slyší!
Říkal jsem to psovi,
louce, skále, vrbě -
nereagovali,
znělo jim to blbě.
Měli ze mě srandu, j
ak jsem zjistil zpětně.
Musím to říct lidem,
těm to zazní pěkně.
Tak jsem to řek jedný
frontě na banány -
nestačil jsem zdrhat
a počítat rány.
Dneska si tu větu
říkám radši v duchu:
Člověk, to zní hrdě
už jen mýmu uchu...
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Třetí sloka mu mírně ujela, což mám nerva, když vidím, jak to Mistrovi ujíždí, ale jinak super, hezký, vtipný.
To máme doma?
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Traged, z tý knížky mě mrazilo... A tohle mi z nějakého důvodu utkvělo tak silně, že jsem si to vypsala a čas od času si to přečtu.
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Sloky
Žít krásu,vášeň,hnus,toť ve své krvi koupat
se večně zestárlý a věčně omlazen.
K jakýmsi výšinám a do propastí stoupat,
vždy vítat perletí se šedou dnící den.... ¨¨
Mysliti na místa,jež slunce vyhledává,
na oči líbezné zažehlé dušemi,
na hlasy zastřené , v nichž touha nedočkavá
se cudně zajíká jarními vůněmi....
Co krve zmarněno,nevrátí moudrost zralá.
Však touhou po klidu se srdce zalívá.
A byla-li tvá víra skeptická a malá.....
pták štěstí v chvíli jednu přec ti zazpívá..... {Zápasy a osudy 1910}
To nejlepší z poezie 19.století
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
V den kdy umřela mi máma - Eva Stříbrná
v den kdy umřela mi máma
stál jsem na nádraží velkoměsta
vlaky jely z Prahy do neznáma
grafitem a lihem popsaný
na nádraží města Říčany
brzdily, houkaly, projížděly
stavěly u stánků se zmrzlinou
kopečkovou, plnou salmonely
v den kdy umřela mi máma
jsem tak stál a koukal do nikam
přemýšlel, že kdyby byla s náma
nestál bych tu takhle tupě sám
schovat se do stínů
velkých evergreenů
nevidět sestru jak škube si vlasy
tu svoji ozdobu, korunu krásy
nemuset říkat bratrovi
maminka umřela
maminka odešla
zesnula
důvod se už nikdo nedoví
v den kdy umřela ti máma
v den kdy bylo všechno prohraný
neváhala jsem a jela směrem
na nádraží města Říčany
viděla jak bezmocně jsi stál
a málem mě v slzách nepoznal
protáhla jsem zdřevěnělý nohy
přešla přes nádraží strohý
vítr ke mně vůni párků vál
konejšivý obejmutí
a pár hodin u rybníka
pro ten zločin bez viníka
v den kdy umřela ti máma
odešla jsem kolem půlnoci
ve vlaku jela, přemýšlela
jsem vetřelcem anebo pomocí?
v den kdy umřela mi máma
a v hodinu co Eva odjela
jindy krásná noc nad Říčanama
nebyla už tolik veselá
směrem od špinavých kolejí
domů stejnou temnou alejí
odemknul jsem a vešel do dvěří
sestra uvařila malou večeři
táta vtipkoval jako každý večer
chtěl skrýt že mu slza z oka teče
prázdná židle tam kde máma seděla
ne tahle noc fakt není veselá
za oknem se míhalo pár stínů
myslel jsem si že tam někdo je
zahrabal jem se víc pod peřinu
a bál se i vyjít z pokoje
v den kdy umřela mi máma
otřásla se půda pod nohama
z postele jsem vstal, zapálil svíci
odhodlaný myslet na Evu
však myšlenky to stejně zničující
Z knihy Současná poezie, str. 192, nakl. Alisa.
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Ivčo ufff........silné a moc pěkné...
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Poezie mého muže:
Kdo že svádí naši Bětu?
Rozmarýnek v plném květu.
Její srdce nevinné,
patří téhle květině.
Pyšně topol k nebi hledí,
vyšší už prý nikdo není.
…a já říkám třesky-plesky
přišla bouřka a s ní blesky.
Býval to strom veliký,
teď jsou z něho špalíky.
Povídala tlustá dýně,
že už nechce ležet v hlíně.
zahradník se tomu usmál,
prý mu kápla na notu,
vyslyšel on její přání,
tak teď leží v kompotu.
Roztoužil se bílý jetel,
že by chtěl žít v záři světel.
V Monte Carlu prý to žije,
né jak tady v jetelině.
Vale dává polní kráse,
už se balí na vakace.
Plány toho šviháčka,
zpřetrhala sekačka.
Máme rádi zvířata,
zvířata, zvířata…
já mám pejsky,
on zas kočky,
ten žluťoučká kuřata…
…hlavně když jsou šťavnatá.
Re: Trocha poezie nikoho nezabije
Stesk a hlad tak se poezie dívá k nám na Dobrý oba dva.