pátek 29. března, 06:09 Svátek má Taťána
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Co se jinam nehodí
hodnocení: 4.60
Diskutujte!
Je spousta věcí na které tu není chlíveček
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Pojistovna ruce mne si,
my huhnáme, zdraví kde jsi????
Chripku, kasel, rýmu máme,
nakazíme vsechny známé.
Zima - to je proste skvelé,
vsak by sla brzy do......
Aktualizuji z roku 2009. Pro me je to stale platne.
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Prosím skromně
lámejte hůl nade mnou
než o mne
(Jiří Žáček)
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Uspávanka s básníkem
(ne moje, pana Skácela)
Byl jeden pán a ten pořád mluvil v rýmech,
dokonce i ze spaní. Mluvit v rýmech
je zrovna tak šprýmovné jako mluvit
písničky, a nezpívat je. Písnička je k tomu,
aby se zpívala, a písnička, která se nezpívá,
nýbrž se mluví, je divná písnička.
A tak toho pána považovali ostatní lidé
za podivína.
On si z toho příliš nedělal, a když šel
na procházku a spatřil z komína stoupat
dým, hned na to vymyslel rým. A když se
slunce ráno smálo, ihned se mu to rýmovalo.
Buď s koláčem, nebo alespoň
s pneumatikou, která
je rovněž kulatá.
Dokázal zrýmovat slovo láska se slovy do
psacího stroje páska a rovněž lžíci se
železnicí, nikoliv však s polévkou nebo
špenátem, a tak se ani příliš nenajedl.
Byl tenký jako bič, a když se objevil na ulici,
byl rázem zase pryč, takový to byl bloud, že
sotva ho někdo stačil zahlédnout pro velikou
jeho hubenost, a hubený byl víc než dost.
Byl tak hubený, že kdykoli se vracel
večer domů, nemusel ani odemykat dveře
a protáhl se do bytu klíčovou dírkou.
Jenom vždycky dával pozor, aby na sobě
neměl suk, to by se pak mohl v klíčové
dírce ucpat a nemohl by dovnitř ani
zpátky a na každé straně by trochu visel.
To se mu však nikdy nepřihodilo, protože
bedlivě dbal o to, aby se nezasukoval.
Takové měl z pekla štěstí, že mohl bez
deštníku chodit v dešti a vůbec nepromokl
na nit, kapky ho nestačily najít.
A zatímco ho kapky hledaly po celém městě,
proplétal se mezi nimi a proplétaje se složil
docela slušnou báseň.
Tady je, já jsem ji pro tebe s básníkovým
svolením opsal:
Prší po celé dopoledne,
to bude vrabečků mokrých,
prší, jak pršelo by do rukou,
jak do tvých,
prší a kapky tančí,
na asfalt prší,
do skřivánčí,
prší po celý dlouhý den,
prázdné jsou ulice, parky,
jen déšť je přítomen
a prší bez přestávky,
mokré jsou chodníky
a mokrá je i tráva,
prší a pršet nepřestává,
nebe je stále tenčí,
na střechy prší
a do brabenčí,
a když se vyprší,
sluníčko zas chvilku svítí,
to mají švadlenky nití,
když zase slunce svítí,
copak nám asi ušijí,
až navléknou
do oušek jehel ty niti.
Takhle ten vychrtlý básník básnil mezi
dešťovými kapkami, které prohlašoval za
nitě, a činil to tak dlouho, a tak naléhavě,
až si ho jedna krátkozraká švadlena
spletla a obroubila jím kapesníček.
Později marně tvrdila, že růžový.
Kdybyste někdy takový kapesník potkali,
tak toho chudáka básníka vypárejte, aby
do něho lidé nesmrkali. Učiníte dobrý
skutek a on vás za odměnu zrýmuje.
.......................................................................................
(Pro Jindřišku, kdyby šla náhodou kolem)
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Hanulko! Slzu dojetí jsem setřela papírovým kapesníkem.
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Tedy nechci se vnucovat, ale taky jsem si zvedavosti precetla toto dilko. Ale dneska je na me tech jinotaju prece jen trochu moc a zase nic nechapu, zvlaste ne, proc se Otajda olizuje nad papirovym kapesnikem.
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Protože jsem dostala jako dárek vyšívané látkové kapesníčky. (Jsem skalní ctitel látkového kapesníku.)
Tohle je básnička pana Skácela z knížky pro děti, co se čte na dobrou noc před spaním. Je kouzelná, hravá.
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Hanul, to ja vsechno chapu, co pises, akorat nechapu, proc se Otajda olizuje nad papirovym snuptychlem.
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Jé, papírový, že už jí samé doma žádné látkové nezbyly , a olizuje se samozřejmě nad literární lahůdkou, nikoli nad soplíkem, né? .
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Didi je děsná šťoura! Hanulko, díky, že ses jí to vysvětlila. Jsi rozený diplomat. Já bych byla po pravdě napsala, že jsem se uklikla, takže žádný mlsný jazýček, ale rdící se Otázka. Takhle...
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Co stoura? Ja uz jsem po dnesku z tech jinotaju tak zblbla, ze jsem aspon nekde chtela neco pochopit. a to jak to napsala Hanulka jsem nahodou zblazla i s navijakem! Jeste mi u toho bylo stydno, ze jsem takova materialisticky zalozena osoba, ktera se olizuje jen nad kusem nejakeho dobreho zvance.
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Uka, jak ti bylo stydno. Aspoň takle?
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
Hele neprehanej! Tolik zas ne. Staci takhle:
Re: Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.
...
Skončila bitva na Bílé ženě
prázdno je v tiché posteli
a odešli z bojiště unaveně
vojáčci z doktorské oceli.
Ta krajina jisté má trápení
proč právě na ní si válka prostřela
a jakmile spala, jsa v mámení
Pak znovu si vybavím pod rouškou tvář
předtím, než řekla ať spím
a lampu a oči a nástrojů zář
tak díky a na zdraví, teď už to vím...