pátek 29. března, 03:39 Svátek má Taťána
Profil
Není fotka
Vyhledávání
 
Co se kde šustne
 
Zajímavé foto


Navigace: Indie
Aktuální kategorie: help   Vše > Cestování > Za exotikou > Asie > Indie
Založte si eDeníček! Podělte se se svými přáteli o zážitky z cestování, a nebo naopak získejte cenné rady před caší cestou!
 
 
 
 
Výsledné hodnocení: 5

INDIE 2015 (4.část) - Váranasí

Autor: SPIKE - expert
Datum: 15.02.2015 00:48
 

INDIE 2015 - Váranasí


A zase jeden den strávíme jízdou v mikrobusu. Přesunujeme se z Jaipuru do Dillí. Provoz je nepředvídatelný, proto vyjíždíme radši s velkým časovým předstihem. Jsme dost napjatí i nervozní, jestli tentokrát do Váranasí odletíme, nebo jestli to zas nevyjde. Blanka by nám nabídla nějaký náhradní program v Dillí, památek, které jsme neviděli, je tam ještě hodně, ale o tohle svaté město bychom definitivně přišli. A to by nás opravdu mrzelo. Řidič se ještě cestou ptá, jestli nechceme někde zastavit na oběd, že času je dost, ale Blanka ho žene dál bez zastavení. Na letišti se s ním loučíme. Byl po celou dobu milý, ochotný, příjemný.

Náš let je už vypsaný na odletové tabuli, tak jsme v klídku. Blanka ne, zná poměry v Indii mnohem líp. Jde se ještě poptat na informace a dozvídá se, že náš let je opět zrušen, ale předchozí let ne. A ten za chvilku odlétá. Tak se zvedáme ze židliček kavárny, kam jsme su už usadili v očekávání dlouhého sezení do odletu. Blanka lidi za přepážkami popohání a vše urguje, abychom stihli přebukovat letenky (máme kliku aspoň v tom, že v letadle pro nás místa jsou). Když už se indický úřednický šiml vyřehtal dosytosti, můžeme konečně už v poklusu vyrazit k odbavení. Nikola těsně před vstupem do rentgenového rámu zjišťuje, že má v kapse zavírací nůž. Není sikh, tak by mu to asi neprošlo. Radši to ani nezkouší pronést, protože by nás to při vyřizování určitě moc zdrželo. Odkládá nůž do květináče, který stojí poblíž. Vbíháme do letištního autobusu a za námi se hned zavírají dveře a odjíždíme k letadlu. Hurá, odletíme! Na doporučení Blanky si v letadle kupujeme něco k jídlu, protože oběd jsme nestihli, ale naopak chceme ještě stihnout něco poznat ve Váranasí, když tam budeme dřív. Jídlo půjde na druhou kolej.

Kupodivu klapne úplně vše. Na letišti na nás čeká mikrobus a odváží nás k hotelu. V hotelu na nás čeká mladý bráhmán, který má pro nás připravené na uvítanou květinové náhrdelníky. Bude naším průvodcem v tomto městě. Blanka s ním spolupracuje už několik roků. Už cestou sem mu zkusila v mailu nenápadně navrhnout, že by nás potěšilo, kdyby nás pozval na čaj k sobě domů. Říká ale, že tomu moc nevěří. Že za ty roky u něj byla pouze jednou. No uvidíme.

Dřívějším letem jsme získali čas k dobru. Na holetu si jen dáváme věci na pokoje a hned se scházíme opět na recepci a vyrážíme k řece Ganze. Váranasí je prý nejstarší doloženě osídlené město na světě. Jeho jméno je odvozeno od jmen dvou řek Varany a Nasi, které se tu vlévají do Gangy. Ganga teče z Himalájí jihovýchodním směrem. U Váranasí se její tok stáčí k severu. A tento ohyb řeky je prý právě posvátným místem, které je nejvhodnější pro kremace zemřelých hinduistů. Je snem každého hinduisty zemřít a být spálen právě tady. Mnoho lidí, kteří cítí, že se blíží jejich konec, se vydává právě sem. Zůstavají tu v "hospicích", kde v meditacích čekají na svůj konec. Kdo prý je spálen na posvátných ghátech (schodech, které usnadňují vstup do vody), má zaručeno, že jeho duše odchází přímo do nebe a nemusí už se vracet v dalších převtěleních na Zem.

Mikrobus nás vysazuje dál od Gangy, než jsme předpokládali, ale jsou tu v této době problémy s dopravou, protože právě probíhají nějaké islámské svátky, které si vyžádaly uzavření některých ulic. Docela mě zaráží, že v srdci hinduismu se takhle veřejně prezentuje islám. Indové islámisty nemají rádi, ale protože jsou sami dost líní, využívají je na práci. Konkrétně tady pracují islámské děti při tkaní látek z hedvábí. Na zpracování jemného vlákna jsou třeba drobné dětské prstíky. Je to holt něco za něco, ale mám trochu obavy, aby jim islám nepřerostl přes hlavu.

Prodíráme se davy lidí i provozem mezi rikšami, pak už jen úzkými uličkami, až se konečně dostáváme ke schodům, které vedou přímo ke Ganze. Schodiště jsou to široká a na jejcih okrajích sedí mnoho žebráků, často s nejrůznějšími tělesnými postiženími, a žádají od kolemjdoucích nějaké peníze. Dole u vody už sedí a stojí mnoho lidí. Před námi přímo nad vodou je 5 pódií, která jsou slavnostně ozdobená a na každém stojí jeden slavnostně oblečený hoch. Jsou to bráhmáni, kteří speciálně studují tento obřad. Jsme na Dašašvamédha Ghátu – obřad k uctění řeky Gangy, Gangárthí. Tento obřad tu prý je vykonáván denně ráno i večer už po tisíce let v téměř nezměněné podobě. Takhle asi vypadá věčnost. Za zvuku zvonků i větších zvonů vykonávají ti hoši přesně určené pohyby, otočky, máchají dýmadly i svícny, dokonce i jačím ocasem. Trvá to docela dlouho a je to opravdu působivé. Po skončení se vracíme uličkami zpět a rikšami odjíždíme zpět k hotelu. Rikši s námi zajíždí do tmavé uličky, trochu se vyděsím, co mají za nekalé úmysly, ale pak zjistím, že nás zavezli k zadnímu vchodu do hotelu. Z bahnité uličky na mramorovou podlahu zaneseme dost špíny, hned mají hoteloví uklízeči co dělat. Večeříme v hotelové restauraci. Spát jdem brzy, protože ráno pojedme opět ke Ganze a to opravdu brzy, snídaně bude až po návratu. Beru si s sebou květinový náhrdelník a u Gangy si kupujeme misky s květy a svíčkou. Oboje pak pouštím po vodě přímo z loďky, na kterou jsme se nalodili. Po chvíli k nám přiráží další loďka, která je naplněná suvenýry. Lodivod vykřikuje "supermarket Ganga" a vnucuje nám své poklady. Koupím si mosazné (?) nádobky s vodou z Gangy. Nabíráme si vodu i do plastové lahve. Kupodivu je celkem čistá, očekávala jsem kalnou špínu. No ale bakterie pouhým okem vidět nejsou. Projíždíme se kolem ghátů. Kremační ghát fotíme jen z dálky. Fotit přímo spalování mrtvých je nejen neetické, ale i nebezpečné. Hlídají si to a jsou pak nekompromisní. Vstupujeme z lodi přímo u tohoto ghátu, tak si z blízka prohlídneme místo, kde končí životní pouť mnoha hidnuistů. Jsou tu naskládané velké zásoby dřeva. Na ghátech hoří teď ráno jen jeden oheň, ale žádný nebožtík tu není. Tenhle oheň je věčný, hoří tu stále. Od něj se zapalují pohřební hranice. Proplétáme se špinavými a velmi úzkými uličkami a spěcháme, abychom se dostali včas na hotel a mohli posnídat.

Ganga je stále cílem našich cest. Po snídani se dozvídáme úžasnou novinu - bráhmán nás zve k sobě domů na čaj. Bydlí na tzv. dobré adrese, tedy kousek nad gháty u Gangy. kličkujeme opět uličkami, vyhýbáme se ležícím lidem, kravským lejnům, plivancům betelu. Pak vcházíme do domu, kde je maličké atrium a po schodech se dostaneme do bytu našeho bráhmána. On pochází z bohaté rodiny, dostalo se mu dobrého vzdělání, měl osobního učitele jógy. Už jsme si zvykli posuzovat Indii indickýma očima, přesto si byt někoho movitého představuji trochu jinak. Bráhmán odbíhá (myslím, že o patro výš, kde bydlí jeho matka a sestra, které čaj pro nás asi vaří) a po chvíli se vrací s čajem. Čaj se tu podává v maličkých hliněných mističkách, které jsou jen lisované z hlíny, nejsou vypálené. Musím si mističku držet na kapesníčku, protože čaj prosakuje. Sice trošku nepraktické, ale zaručeně ekologické nádobí na jedno použití. Bráhmán dokonce odběhne do vedlejší místnosti (žije si opravdu nad poměry, když má ještě nějakou další místnost, většinou v jediné malé místnosti žije mnoho lidí pohromadě) se převléknout a ukáže nám několik cviků jógy. Ono je vidět na jeho chůzi i držení těla, že pravidelně cvičí. Ještě nám ukáže, co obsahuje betelový balíček. Prý si ho dává jako zákusek po jídle. Tyhle balíčky se tu prodávají všude a zejména rikšáci si je hojně dopřávají. Je to levné, vzpružující a hlad zahánějící. Základem je betelový list, což je rostlina pepřovníku. Do něj se vkládá betelový oříšek, ale ten název je zavádějící, je to nezralý plod arekové palmy. Další důležitou součástí je vápno, které reaguje se šťávou z listu i oříšku. Ostatní přísady jsou tam už jen pro chuť a jsou dost variabilní. Žvýkáním se uvolňují šťávy, které způsobují zvýšené slinění, sliny jsou tmavě rudé, ale zuby jsou pro změnu černé. A všude je pak plno těch rudých plivanců.

Pak už spěcháme, abychom motorovou lodí odjeli na druhý břeh do Paláce maharaji/maháradži- Rámnagar. Cestou vidíme život na březích Gangy. Pradláci tu mlácením o kámen perou prádlo pro sebe i pro hotely. Mnoho lidí se v řece omývá. Za tímto účelem sem putují lidé z celé Indie. Někteří na sebe vodu spíš jen rituálně cákají, ale nezapomínají si cáknout i do úst. další se svléknou a poctivě si drhnou celé tělo mýdelm a pak skočí do vody, aby mýdlo spláchli. V paláci jsou vystavena stará auta, ale focení je zakázáno. Je vidět, že tenhle maháradža je hodně chudý, palác je dost zdevastovaný. Ale ani ta auta nejsou opečovávána. Jsou pokryta nánosem prachu a opletena pavučinami. Jedme stejnou cestou zpět, ale vystoupíme na jiném ghátu, kde na nás už čeká náš řidič s mikrobusem. Jedeme k univerzitnímu komplexu Benaras Hindu Univerzita, pak navštívíme New Vishwanath Temple, Nový Višvanáthův chrám. Je to kopie chrámu, do něhož turisté nemají přístup. Kopie je to zdařilá, tak nemusíme litovat, že originál neuvidíme. Program máme nabitý. Půjdeme se podívat, kde vznikají ta krásná hedvábná sárí. Náš bráhmán nás stále doprovází a teď nás popohání, abychom čtvrť, kde se tká hedvábí, stihli navštívit ještě za světla. Za tmy je tam prý nebezpečno. Když tudy procházíme, už jeho obavy docela chápu. Vidíme, jak v tmavých maličkátých místnostech na primitvních strojích vzniká jemná nádhera. Odcházíme potom do obchodu, kde nám nabízejí už hotové výrobky. Jsou to krásné kousky, ale ložní prádlo vyvedené ve zlatě s motivem Taj Mahal se opravdu hodí do paláce, ale těžko do evropské moderní ložnice. Pár lidí si kupuje apoň šál z pašmíny. Moc velký kšeft s námi neudělali.

Blance není dobře, proto odjíždí na hotel, bráhmán má jiné povinnosti, proto nás předávají jednomu pracovníkovi z prodejny, aby nás dopravil opět na Gangu. Těšíme se na večerní projížďku. Kličkujeme v rikšách ucpanými cestami, k lodi dobíháme pozdě. Slavnost na břehu Gangy právě končí. Ale i tak ta projížďka stála za to. Vidíme i několik kremačních ohňů, na řece se zrcadlí měsíc, který je právě v úplňku... Náš průvodce na nás čeká a doprovází nás nejen k rikšám, ale jede s námi až k hotelu. Jsme rádi, že jsme v pořádku zpět a těšíme se na večeři i nocleh. Večeře je výborná. S plným žaludkem nebude noc lehká.

Ráno hned po snídani odjíždíme na letiště. Byl to pobyt krátký, ale vrchovatě naplněný. Letadlo letí v určeném čase. V Dillí na letišti se rozdělujeme. Blanka a ještě 2 turistky odlétají ještě na další putování po jihu Indie. Nás tu zůstává 6. Odjíždíme 2 auty na hotel, kde máme zajištěné 2 pokoje, abychom si mohli odpočinout, nebo se osprchovat. Na letiště se budeme vracet asi ve 22 hodin. Nočním letem pak odletíme směrem k Evropě.

Už jsme si na Indii zvykli, tak jsme dokonce schopní si sami objednat večeři v restauraci, kde jsme večeřeli první dva dny našeho pobytu v Indii. Už víme, že si ji musíme objednat včas. Pak se couráme ulicí plnou ochodů. V pouliční kavárně si dáme polévku a masala čaj (recept -povařit vodu s několika kardamomy, kouskem zázvoru, hřebíčkem, skořicí a černým čajem, přidávám i fenykl, po chvilce je možné ještě přidat lžičku čaje Tulsi, což je bazalka posvátná, pak se do čaje přidá trochu mléka, po vzkypění je čaj připravený ke konzumaci, pije se sladký).

Vše jsme zvládli, já jsem si ještě koupila 2 vlněné plédy, které jsem dobře usmlouvala, vyšly na 200 kč oba. Moje jediná mikina je už hodně špinavá, tak do letadla půjdu zahalená v plédu.

Auta pro nás přijedou včas, letadlo taky odlétá na čas... Končí náš pobyt v Indii. Bylo to zajímavé, náročné, poučné a určitě to každého z nás nesmazatelně zasáhlo a ovlivnilo.

 

 

 

 

 
Upraveno 5 krát. Naposledy upravil SPIKE (06.12.2016 13:27)
 

Komentáře a názory

 
  • Re: INDIE 2015 - Váranasí

    Autor: hespa - expert
    Datum: 21.02.2015 23:22
    Hodnocení příspěvku "INDIE 2015 (4.část) - Váranasí": 5
     

    To byly zážitky thumbs down Spike, díky za přiblížení atmosféry. flower smiley

     
  • Re: INDIE 2015 (4.část) - Váranasí

    Autor: babkaela - expert
    Datum: 05.03.2015 20:20
    Hodnocení příspěvku "INDIE 2015 (4.část) - Váranasí": 5
     

    Věrko, opět thumbs down , díky flower smiley - vydej knižně please smiley .

     
  • Re: INDIE 2015 (4.část) - Váranasí

    Autor: tak63 - expert
    Datum: 09.06.2015 09:50
     

    Perfektní, čtivé, moc pěkné a úplně jsem si to dokázal představit. thumbs down

     
Upozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení

Nejste registrovaní?
zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
 
 
 
Zajímavé foto
Zajímavé diskuze
Barbra a Daniel

adoptivní děti WEEKu
 
 
 
Příspěvky v diskuzi vyjadřují názory jednotlivých diskutujících. Redakce serveru nemůže ovlivnit jejich obsah.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.



RSS vše - RSS vše - Blog - RSS - Indie (Blog)

Přidej na Seznam    
 
(c) 2006-14 Week.cz | Kontakt - Podmínky užívání - Nápověda
 
Tento server používá software Phorum.