Myslela jsem , že tu takovou diskusi máme, ale nenašla jsem, JitkaU našla velice zajímavé pojednání a tak vám ho sem nakopíruju, věřím , že tohle téma bude hodně diskutované je tozáklad našeho konání :-)
Ohledně dusíkatého vápna - to, že vzniká jeho rozkladem kyanid, je omyl, je to nějaká jiná chemikálie, nejedovatá, ale ono je to celé jen nějaká bublina, hlavně - není tak prospěšné a desinfikující, jak se všude uvádí. účinkuje snad jen přímým dotykem na nějaké houbovité organismy, ale bohužel na druho ustranu zase zabíjí žížaly, které půdu obohacují. TAdy toto je dlouhý článek, ale pokud mátečas, přečtěte si to i rozklikněte ten odkaz z mečíkového webu....
"Mýlíte se, příteli, profesí jsem chemik a tak mi jsou tyto otázky velice blízké. "Při reakci dusíkatého vápna s vlhkostí v půdě vznikají mimo jiné kyanidy, které, než se odpaří, nebo než se v půdě změní na další látky, mají drastický účinek na škůdce." (Mimránek, 2003). Tento nesmysl rozšířil mezi mečíkáře předseda Gladirisu a je perfektním potvrzením mé teorie, která říká, že čím naivnější fáma, tím rychleji se šíří a tím delší má trvání. Kdyby hydrolýzou dusíkatého vápna vznikaly kyanidy mělo by to drastický účinek nejen na škůdce, ale na vše živé, včetně člověka. Kyanidy jsou velice prudké jedy (smrtelná dávka pro člověka je 0,2 g) a jejich přítomnost v půdě by znamenala ekologickou katastrofu. Ještě nebezpečnější je kyanovodík, který se z nich uvolňuje působením kyseliny uhličité. K smrti člověka stačí několik vdechů. Ony drastické účinky na škůdce v praxi většinou znamenají 0 - 50% a navíc granulovaná forma hnojiva je podstatně méně účinná než dříve používaná forma prášková. Hydrolýzou dusíkatého vápna nevzniká kyanid, ale kyanamid (H2CN2), který se posléze přeměňuje na močovinu. Zároveň se přítomné pálené vápno (CaO) hydrolyzuje na hydroxid vápenatý, který je postupně neutralizován půdní kyselostí a kyselinou uhličitou za vzniku vápence. Tyto procesy na jaře, kdy je půda ještě studená trvají až 3 týdny a teprve po jejich ukončení je možno bezpečně sázet. U mečíků musíte dusíkaté vápno aplikovat už koncem března, v té době ještě nejsou slimáčci a larvy dvoukřídlých škůdců vylíhlé a drátovci jsou v hloubce mimo dosah účinků. Výsledek je proto nejistý. Pokud však po aplikaci dusíkatého vápna přijde výrazně teplé a vlhké počasí je možné dosáhnout ztrát na škůdcích až 50% i více. Mečíkáři však potřebují chránit nově narůstající hlízu, v té době už účinky jarní aplikace dávno odezněly a použítí dusíkatého vápna v červenci a později znamená riziko popálení kořínků a následné infekce fuzariozy, hlavně však hnojení dusíkem na konci vegetace znamená výrazné zvýšení ztrát při skladování. Doporučenou dávku 30-40 g na m2 nikdy nepřekračujte. Různé šílenosti, které na netu najdete, např. dávka 200 nebo dokonce 800 g na m2 (Seidl, 2003) neberte vážně, před takovými experimenty musím důrazně varovat. Přiznám se, že dusíkaté vápno jsem si koupil jen jednou, abych si ověřil jeho účinky a víc o něm nechci ani slyšet. 3/4 informací v propagačním letáčku jsou vyloženou pohádkou a jen s jednou 1/4 lze souhlasit. Není to žádné univerzální hnojivo pro všechnu zeleninu a ovocné plodiny, ale hnojivo se speciálními účinky určené a vhodné ke speciálním účelům a hlavně s mnoha vedlejšími negativními účinky, o kterých v letáčku nenajdete ani zmínku. Více se dovíte na stránkách Gladirisu v archivu zpravodajů č. 116.
[www.gladiris.cz]" target="_blank">[www.week.cz]] - na str. 12, od str. 11 začíná o živinách v půde
Souhlasím s názorem, že bez chemie to někdy nejde, důležité je však to, na kterém místě její používání máte. Většina mečíkářů ji má na prvním místě, u mne je chemie až na místě posledním. Bakteriózy se nikdy nezbavíte, je to přirozená daň přírodě, ale v biologicky aktivní půdě, kde není narušena rovnováha je procento napadení vždy v únosné míře. Odborně se tento jev nazývá supresivita půdy, rovnovážný stav mezi všemi organizmy, kdy žádný patogen není schopen dominovat a tím způsobit plošné škody velkého rozsahu. Pokud tuto přirozenou rovnováhu chemicky narušíte a dusíkaté vápno patří mezi ty nejaktivnější narušitele, lze v důsledku a následně očekávat zhoršení mnoha projevů, i bakteriózy. A pokud jsem měl možnost vidět sklizené hlízy ortodoxních chemiků, výskyt bakteriózy byl u nich vždy podstatně vyšší než u mne, někdy i 50%-ní.
Závěrem bych dodal asi toto, klidně dusíkaté vápno použijte, ale žádné zázraky od něho neočekávejte. Hlavně mějte na paměti, že po odeznění účinků je bezpodmínečně nutné do půdy dodat kompost pro rychlé obnovení mikrobiální činnosti, jinak si jeho opakovaným používáním vyrobíte biologicky mrtvou půdu.
zpět do na seznam příspěvků
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Betas
... já už i na to hnojení .............
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
myslím, že na tyto vychytávky je specialistka Lada
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Lada je určo specialista na vychytávky
.
Tady, tak nějak tuším, možná špatně, ale dělávala to i Kaaj (já to dělávám, letos nějak nejsem ... úplně sqělý pěstitel
)
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Letos jsem udělala do sudu hnojivo z kvasnic, slupek od cibule a od banánů, k tomu trochu cukru a jedlé sody.
Co dům dal. Nechala jsem to asi týden luhovat a pozalévala a připadá mi, že vše poskočilo doslova před očima! Možná náhoda - kombinace sluníčka a deště - ale možná ne. 
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Všechny ty přísady cos tam dala jsou dobře, nejlepší je co sama příroda vyprodukuje. Já např. na podzim nahrabu listí pod rybízy, jsou tam minimálně 30 let, nikdy jsem je ničím nehnojila a plodí krásně. Na jaře není po tom listí ani památky a asi jim to jako hnojení stačí.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Zkušenost s listím mám pod stromy taky... nechávám ho ležet tam, kde není trávník a na jaře tam není skoro nic, jen krásná kyprá zem. Byl tam hnusný jíl a od doby, co tam nechávám ležet to listí, když stromy vzrostly, tak je to parádní zem.
Příroda si beztak umí poradit nejlíp a zařídí si to i bez nás. 
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
No prosim te!
Ty ses jak kdyz vari pejsek s kocickou 
Jak te to napadlo? A k cemu je kazda ta dana surovina? Proc cukr?? 
A kolik ceho? Ze bych se tez inspirovala... Hnojik uz mam vylouhovany a pujdu strikat... Jen mam ted na balkone nejakou zahadu, vetsina veci se zda nejak povadla, ikdyz je vse zalite.. je to tak uz nekolik dni, ne jen dnes v tom vedru.. 
tak snad z toho nic nebude...
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
No asi takhle... většinou si přečtu nějaký článek... Nevyhazujte cibulové slupky, nevylévejte vodu po vaření brambor, těstovin, rýže... nevyhazujte banánové slupky, použijte prošlé droždí... nedávejte logr do koše, zázračná jedlá soda... a jelikož se mi to nechce míchat jednotlivě, tak jsem hodila do pětilitrové konve 5 kostek droždí z mrazáku, které už asi nebyly z nejčerstvějších, do toho asi půl hrnku cukru, aby se nastartovaly kvasinky, k tomu jedlou sodu, která by měla trochu působit na plísně, banánovou slupku nakrájenou na drobno, která by měla dodat rostlinám draslík, trochu toho logru, který dokyselí to, co vezme soda
, protože já tady mám asi ph vyhovující. A cibulové slupky prý zase odpuzují škůdce. Tak jsem je tam přisypala taky. Nechala jsem den stát a pak to vyleju do padesátilitrového sudu a doředím těch pět litrů. Ta koncentrace tím pádem není nijak převratná, a i kdyby to nepomáhalo ničemu, tak to snad při tomhle ředění ani ničemu neublíží. Používám jednou za 3 týdny.
Všude se doporučuje kostka kvasnic, lžíce cukru a dát na den do litru vody. Potom dát do pětilitrové konve a doředit vodou. Tím pádem je ta koncentrace mnohem silnější, než mám já. Ale já tam zase těch věcí mám víc, tak jsem to nechtěla přehnat
. A kdyby se mi to nějak nepozdávalo, tak to vyleju do kompostu, tak to nemá čemu ublížit. Maximálně se tam nastěhují kvůli obsahu cukru mravenci, ale ti mi v kompostu fakt nevadí, aspoň to pěkně provzdušnují. 
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Hodím sem nějaké odkazy
[www.ireceptar.cz]
[www.aazdravi.cz]
[www.ireceptar.cz]
[www.bydlimekvalitne.cz]
[living.iprima.cz]
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Anavi
, taky čtu podobné rady a ještě mě nenapadlo to smíchat všechno dohromady, ale třeba to bude superhnojivo 
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Tak to vsechno procitam..
u neceho pisi svarit, nebo zalivat teplou vodou... to ty nedelas?
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Zalévám to teplou, ale zase ne moc, aby to nezabilo kvasnice.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Kvasnicema hnojím asi dva roky fuchsie. Logrem zalejvám hortenzie a zkusila jsem ho nasypat kolem jiřin, prý proti slimákovi. Já jsem letos ještě žádného neviděla.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
To já je taky nevidím, ale jsou a dost. je toho ožranýho celkem dost. Dneska jsem obsypávala astričku, skoro ji zlikvidovali.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Gábi nic zatím nezežrali....ve středu jsem nic okousaného nenašla,...