Nevím jak dal...Proto pišu jestli s tím nemáte někdo zkušenosti a třeba i několik rad.
Mám přitele už 5 let, bydlíme spolu přes tři roky. Miluju ho jako nic jiného na světě. Je pro mně voda, vzduch, životní elán. Nejsem žadná dokonala slečna. Normální baculka s nízkým seběvědomím. A to je to co mně trapí. Díky tomu že si nevěřím hrozně žarlím a dělám sceny...ubijí to mně i přítele.
Zvlášť když on má "druhý život" jak tvrdí. Život v kterém nejsem já a on si tam může prý odskočit a odpočinout si. Jenže tam si rád zaflirtuje se slečnama, chodí s něma na kafičko, občas padnou dvojsmyslný naražky.
Jenže mně tohle hrozně bolí, i když řiká že je se mnou rád, že si pro život přece vybral mně. Bolí to. A hlavně to že mi to tají. Snažím se sama přesvědčit sebe, že mi nevadí ty slečny jako to že to tají. On tvrdí že mi to neřika aby nebyli sceny... Jenže já (koza blbá) mu vždycky projedu icq nebo zpravy a na něco přijdu a je scena.
Nevím jak se mám k tomu všemu postavit? Jak nežarlit? Jak přemoc nutkání ho kontrolovat a špehovat? a je ten jeho "druhý svět" normální? akceptovali by jste ho?
Děkuji za rady...fakt nevím jak to řešit.... 
zpět do na seznam příspěvků
www.bmprofit.cz
Re: Druhý život
Blondýna co se ještě nenaučila nejpoužívanější klávesovou zkratku lidí bez vlastních myšlenek?
Obdivuhodné!
Re: Druhý život
zuzibercinystra..
Re: Druhý život
Ladulo, pročetla jsem si tuhle diskuzi, bylo tu řečeno mnoho. Za sebe mohu dodat jen jedno - v první řadě začni pracovat sama na sobě. Nauč se mít ráda taková jaká jsi a sama sebe si vážit. Až tohle zvládneš, tak si uvědomíš, že i ten druhý tě může milovat takovou jaká jsi, i s pár kily navíc. Pak nebudeš mít potřebu přehnaně žárlit a kontrolovat, či špehovat ho.
Ještě jedna věc mě napadá, co je ve vztahu podstatná. Nemůžeš čekat na to, že tě někdo udělá šťastnou. Neudělá. Ty především musíš být ve svém životě šťastná sama za sebe, pak budeš prožívat štěstí s tím druhým.
Tak ať ti to s přítelem dopadne jakkoli, ber to jako velkou zkušenost, od které se můžeš odrazit a pokračovat na své cestě životem dál. A od toho těžkosti jsou, abysme si o to víc dokázali vážit toho hezkého, co prožijeme.
Každopádně jak tu bylo již řečeno, na vztahu vždy musí pracovat oba dva. Tak vám oběma držím palce, ať to zvládnete.