Je známý už od starověku, u nás se mu lidově říká také řepíček, konopěnec, útrobník, eupatoria, truňk sv. Kunhuty a mohli bychom jmenovat i řadu dalších názvů, protože to byla dříve velmi využívaná rostlina v lidovém léčitelství. Také se věřilo, že odvrací nepříznivé energie a zahání zlé duchy.

Řepík je trvalkou našich suchých vápnitých luk a strání, dorůstá výšky necelého metru. Tuhle divokou nenáročnou rostlinu si můžeme pěstovat na zahrádce i ve venkovních nádobách. Drobné žluté květy kořenitě voní. Z rostliny se využívá hlavně kvetoucí nať, a to čerstvá i sušená. Pozor, při sběru seřezáváme bylinu výš nad zemí, aby naším zásahem rostlina nezahynula.

Řepík patří mezi bylinky, které nevykazují toxicitu, mohou ho užívat i těhotné a kojící ženy a ani při dlouhodobém užívání nemá nežádoucí vedlejší účinky. Ale jako u všech bylin (a stejně tak kosmetických a farmaceutických přípravků včetně potravinových doplňků stravy) je dobré po určité době řepíkovou kúru přerušit a nahradit přípravek jiným.

K čemu je dobrý

Látky obsažené v řepíku vykazují silné protizánětlivé účinky – ty se uplatňují především při problémech s dásněmi, hlasivkami, bronchitidě, nastuzení. Dobře působí i při revmatismu. Intenzivně stimuluje činnost žlučníku a pomáhá s detoxikací jater. Zlepšuje také metabolismus tuků a udržuje správnou hladinu cholesterolu. Řepík pomáhá trávení potravy, harmonizuje střevní sliznice. Formou mastí, obkladů a koupelí používáme rostlinu i zevně, příznivě působí na pokožku těla, zaceluje otevřené rány a urychluje léčení zánětlivých procesů kůže.

Čaj na hlasivky a nachlazení

Jednu polévkou lžíci sušené rostliny zalijeme čtvrt litrem vody a necháme přibližně deset minut louhovat, scedíme a pijeme vlažné, nejlépe třikrát denně. Nálev prospívá hlasivkám a hodí se jako prevence při jejich každodenní námaze nebo při prvních příznacích nachlazení. Řepík je také součástí velmi účinné směsi na chrapot a pro kloktání při bolestech v krku, kterou doporučoval Jiří Janča. Kromě něj obsahuje tymián, měsíček, sléz a šalvěj.

Odvar léčí kůži

Připravíme ho z dvou až tří polévkových lžic řepíku, jež dáme do čtvrt litru studené vody a dvě až pět minut povaříme. Potom scedíme. Vlažný odvar používáme jak ke kloktání, tak k omývání zanícené pokožky, skvělý je při akné. Teplý obklad namočený v odvaru můžeme přikládat na tváře při bolestech zubů nebo na odřeniny, jizvy, rány apod. Odvar je dobrý i pro koupel nohou nebo celého těla, které zbaví únavy. Říká se, že ženy by si měly řepíkovou lázeň dopřávat častěji pro krásnější a pružnější pokožku.

NÁŠ TIP: V drogeriích jsou běžně k dostání jednorázové papírové sáčky ke koupeli.

Tinktura je pohodlnější

Užíváme ji vnitřně a na rozdíl od čaje má tu výhodu, že si ji nemusíme denně vařit. Raději ji připravujeme z čerstvé rostliny, kterou nakrájíme nadrobno. Tak se lépe vyluhuje. Jeden díl rostliny smícháme s pěti díly „bílého” alkoholu (vodkou, ginem). Rostlina musí být celá ponořená v alkoholu, necháme tři týdny louhovat, občas směsí zatřepeme. Nakonec přecedíme, rostlinu pořádně vymačkáme a vše přelijeme do čisté lahve. Tinktura z řepíku by neměla chybět v žádné domácí lékárničce.

Vinný výluh

Vinný výluh je silnější než vodní, ale příprava je stejně jednoduchá. Stačí zalít polévkovou lžíci sušeného řepíku vroucím bílým vínem, nechat odstát asi deset minut a scedit. Je vhodný zejména při průjmovitých onemocněních.

Bylinná směs pro zlepšení kondice jater

Tenhle čaj doporučoval profesor Josef Velenovský, první český botanik z meziválečného období. Vezmeme dvacet pět gramů nati řepíku, po dvaceti gramech nati vlaštovičníku, zemědýmu a čekanky a pět gramů nati pelyňku pravého. Přibližně z jedné polévkové lžíce směsi si připravíme čaj. Užíváme dvakrát denně po dobu tří týdnů, podpoříme tak regeneraci jater.