Iviku, nestěhuje se ani náhodou ... s tímhle tempem, které momentálně je, snad na vánoce. Počasí, slibotechna firem, různé zádrhele díky nekvalitní řemeslné práci, spousta dalšího nejen v zaměstnání ... sype se toho nějak moc na jednoho člověka a hlavně bere tak nějak chuť cokoliv dělat a budovat.
On i ten kávovar je tak nějak snaha vybočit a myslet a trochu něco jiného a pokus posunout dopředu.
Irisko, tyhle pidihrnky nejsou jen výmysl poslední doby a nádobíčko do panenskovských kuchyněk. Mám někde schovnané hrníčky - maminka jim říkala mokašálky - jednu sadu po dědečkovi, jednu po mamince (byly vždy jen vystrašené na parádu za sklem), jednu sadu jsem kdysi dostala i od sestry vč. "konvičky" na smetanu. To už se snad kdysi dávno dělvalo "preso"?
Syn pije v práci i doma turka z tak max. 1 dcl dětského hrnku - 2 čajové lžičky namletého kafe, já víc než čtvrtlitrák a jedna lžička.